Vyhlášení literární soutěže Já, prezident

Studentky Tereza Sedláčková, Anežka Linhartová a Lucie Švábenská se zúčastnily literární soutěže Já, prezident, kterou vyhlásila Česká televize. Porota za nejlepší příspěvek v kategorii 2. stupeň základního vzdělávání označila text studentky Moravského gymnázia Terezy Sedláčkové z kvarty, která se tím umístila na 1. místě. Tereza vyhrála celodenní program od České televize pro celou třídu a její práci dokonce namluvila herečka Denisa Barešová. Zde se můžete s prací Terezy i dalších účastnic soutěže seznámit.

První věc, kterou bych udělala jako prezidentka, by byla…

Tereza Sedláčková

Co bych udělala jako první, kdybych byla prezidentkou? To je těžká otázka, protože co vlastně můžete jako prezident dělat? Můžete být hlas národa a reprezentovat svoji zemi, ale jenom díky vám se nic změnit nemůže. Lidé jsou stavební kameny a vy jste architekt, který s nimi může mít plány a může si představovat, jakou strukturu a postavení budou mít, ale bez nich nedokáže vůbec nic. Musíte mít být koho hlas a mít koho reprezentovat. Vy nejste ten, který má moc změnit všechno a všechny, to mohou jenom lidé.

Titul prezidenta je jako mít instagramový účet, který sledují úplně všichni. Jediný rozdíl mezi vámi a ostatními občany je, že vás má možnost vidět a slyšet každý. Máte vliv a ten máte možnost využít jako prostředníka k tomu, aby byli vidět a slyšet ti správní lidé. Máte možnost být spojkou mezi lidem a změnou, můžete být epicentrum zemětřesení, katalyzátor výbuchu, ale nikdy ne reakce samotná. Můžete zaujmout morální postoj a tím změnit nebo nastavit nové normy společnosti. Můžete lidem, kteří s vámi nesouhlasí, připomenout, že všichni máme stejný zájem. Všem nám jde o to samé, jde nám o to, abychom všichni žili v míru a pohodě. Dobrý prezident podle mě umí najít něco, co společnost spojuje a z toho těžit.

Nic z toho ale nemáte šanci udělat, pokud vám lidé nebudou věřit. Jste prezidentem, jenom dokud vás ho za něj lidé považují. Nechtěla bych být jenom loutka, za jejíž provázky tahají jenom formality, peníze a sobecké zájmy. Chtěla bych smazat hranici mezi prezidentem a občany, být jenom jedno, a to naší zemí.

Takže to první, co bych udělala, by bylo zasloužit si důvěru svých spoluobčanů. Využila bych svůj vliv k tomu, abychom se konečně vymotali z toho začarovaného kruhu prázdných slibů a polopravd. Byla bych jako bouře, která smete pryč všechny předsudky a nenávist. Byla bych jako demoliční koule, která zničí zeď, na kterou se tak dlouho usazovaly vrstvy stereotypů a naučených povrchních frází. Využila bych svůj dosah pro to, aby se na výsluní dostali lidé, kteří si to zaslouží. Shodila bych se z toho pomyslného piedestalu a ujistila bych se, že všichni mají pocit, že jsou slyšet a jsou vyslyšeni. Bez rozdílu, bez výjimky. Oslavovala bych lidské rozdílnosti a chránila bych to, co nás spojuje. Chtěla bych udělat naši zemi něčím, kde mají svoje místo všichni a chtěla bych vytvořit prostor, kde má každý volnost se svobodně vyjádřit.

Podala bych mikrofon všem těm, kteří mají co říct a byla bych zesilovačem těch slov, které nás povedou vpřed.

Namluvená verze Denisy Barešové:

Co bych udělala jako první, kdybych byla prezidentem?

Lucie Švábenská

Samozřejmě, že nad tímto tématem může každý smýšlet jinak. Fakt, jež je ale potřeba brát v úvahu je, že český prezident, má menší pravomoci než kupříkladu prezident USA.

Jestliže by se tedy termín prezident považoval jako ,,všemocný“, začala bych u rovných práv pro všechny. Ráda bych také změnila systém věznic, respektive pobyt ve věznicích. Přijde mi totiž, že odsouzení, jimž byla odňata svoboda za přestupek typu finančního podvodu, (nebo jiného, který neobsahuje násilí, nebo úmyslné poškození zdraví) jsou shazováni na stejnou hromadu jako násilníci. Pokud by takový člověk někomu pověděl, že si ve vězení odpykával trest, budou se na něj dívat skrz prsty, stejně jako na vraha, jelikož většina lidí se ho už nezeptá, za jaký přestupek ve vězení byl. Vězni pobývají ve společných prostorech (popřípadě i ve společných celách), takže se tyto dvě skupiny mísí. Vězni, kteří si odpykávají trest za násilný čin mají přeci fyzickou a povětšinou i psychickou převahu nad těmi, kteří zavinili trestný čin nedbalostí. Může se pak stát, že se vězni rozdělí do skupin a ti silnější terorizují ty slabší. Pokud si něčím podobným člověk s méně závažným činem projde, silně ho to může poznamenat a pravděpodobně vyjde z věznice v celkově horším stavu než předtím.

Nad čím bych se pozastavila, jsou ceny nemovitostí. Vliv na ceny nemovitostí má krom jiných také inflace nebo státní rozpočet, které jsou dalšími problémy ČR, zvláště kvůli dluhům našeho státu. Jedním z řešení deficitu státního rozpočtu a dluhů je například navýšení daní, nebo zmenšení výdajů. Pokud by se ovšem navýšily daně, mnoha lidem by to dělalo problémy, a to zvláště v této situaci. Ceny nemovitostí jsou dnes extrémně vysoké, lidé mají problémy splácet i hypotéku, nebo nájem, natož aby si dovolili koupit byt, o domu ani nemluvě. Problémem v této situaci byla vysoká poptávka v dřívějších letech, která způsobila růst cen nemovitostí. Pokud by se tedy někdo dnes rozhodl prodávat například svůj byt, bylo by to pro něj výhodné, jelikož by ho prodal (pokud vůbec) za vyšší cenu, než za kterou ho koupil. Na druhou stranu by neměl jisté, jestli by ho prodal vůbec, a to právě z důvodů vysokých cen, kvůli kterým si lidé byt radši pronajmou. Může se tedy stát, že v budoucnu si lidé s průměrným platem nebudou moct dovolit byt vůbec, proto budou celý život žít v nájmu.

Jak už jsem ale řekla, každý by pravděpodobně začal něčím jiným, nebo by měl jiný přístup.

První věc, kterou bych udělala jako prezident

Anežka Linhartová

Jmenuji se Anežka a chtěla bych Vám představit své prvotní konání v případě zvolení prezidentkou.  Mé téma by se mělo týkat převážně školství v tomto státě. Budeme se ale také bavit o známkování nebo samotných osnovách. 

Po dlouhé debatě shledávám toto školství jako stroj ideální na produkci nových zaměstnanců, kteří budou vykonávat práci, ovšem už bez vlastních cílů.  Spoustu originálních a skvělých lidí bylo nejen díky stavu vyučování pomalu zbaveno schopnosti originálně myslet a přicházet s novými nápady.                  

Kromě tohoto problému se nejčastěji žáci setkávají s přístupem, který jednoznačně upozorňuje, že bez známek nemají šanci na pořádný život. Díky tomuto předsudku často mají žáci sníženou sebedůvěru ne-li cokoliv horšího.

Uvedeme si příklad, máme tu Janu, které jde skvěle čeština a dějepis, ale nejde jí matematika, za kterou se stydí, ale stále se s ní trápí. 

Jako další problém jsem označila staré osnovy, které poměrně často obsahují nevyhovující informace nebo jsou napsané tak, aby se daly v dnešní době jakkoli vyučovat.

Po provážení pravomocí prezidenta a mých vlastních hodnot bych se zaměřila převážně na změny ve školství. Přinejmenším bych se pokusila přidat do školních osnov alespoň drobné poučení ohledně duševního zdraví či způsobu v tomto státě. Tyto myšlenky určitě napadly i někoho jiného, ale ne vždy tyto myšlenky byly rozvedeny takovým způsobem, aby to mohlo začít fungovat. Proto doufám, že po rozvedení této slohové práce to přinese i nějaké výsledky. 

Mnohdy právě systém fungující ve školách způsobuje, že žáci všech věkových kategorii trpí menšími či většími psychickými problémy. Tím pádem by se mohlo alespoň částečně toto zavedení korigovat počet nestabilních žáků v této republice. Přesto nejsem tak optimistická a potřebuji upozornit, že toto by muselo být hlídáno lidmi, kteří to nebudou brát na lehkou váhu a budou na to klást dostatečný důraz. 

Pro někoho se toto všechno může zdát nesplnitelné, ale já pevně doufám, že do budoucna se najde někdo, kdo bude ochotný zlepšit právě i podmínky vyučování a celkového školského systému.

Kompletní vyhlášení výsledků soutěže najdete zde.